Z chuďase menším chuďasem

#

Můj děda vždycky říkal: „Musíš dát korunku ke korunce, abys něco měl.“ Babička s ním tuto pozici sdílela a i mě to na té základní úrovni dává smysl. Chceš zbohatnout? Šetři.

Možná proto se to v mém dětském mozečku tak uložilo. Kdo by nechtěl bejt bohatej, že ano? Samozřejmě peníze nejsou alfa omega všeho, ale co se obecných lidských tužeb týče, bývají na vrcholu. I já jsem míval představu, že v pětatřiceti budu milionářem… vesele si poletující po světě a cucající Mai Tai na různorodých plážích s bílým pískem.

Přál bych si, aby to tak bylo... Nemyslím nutně to milionářství, ale tu poučku mýho dědy. Jak krásně by to bylo jednoduchý, kdyby člověk mohl zbohatnout prostě a jednoduše šetřením. Bohužel si ale myslím, že dnes to tak úplně nejde. Rozhodně ne s mojí prací. Řekněme ale, že se ožením a jsme teda dva. Já i manželka pracujeme na full-time v třeba i nadprůměrných zaměstnáních. Je reálný obětovat jeden plat na šetření na, dejme tomu, pět let a z něj si po těch letech koupit dům nebo aspoň velký byt pro rodinu v Praze? Nejsem si jist. Ty hypotéky asi z nějakýho důvodu existují…

 

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš

Člověku je z toho smutno, protože se zdá, že ať se snažíš jakkoliv, systém je nastavenej proti tobě. Pokud se jedná o tak velký věci jako je bydlení nebo auto, je to skoro až existenciální úzkost. Jenže jak z toho ven? Naučit se hrát na burze, vsadit na ruletu, začít programovat? Každý na to nemá ani hlavu, ani vzdělání nebo talent nebo příležitost. O štěstí ani nemluvě…

Nechtěl jsem to ale jen tak vzdát, a tak jsem si vyzkoušel programování. Dokonce jsem si dělal i průzkum o tom, jak se obchoduje na burze. Ani jedna z podobných snah mi ale dlouho nevydržela, protože moje zájmy a touhy leželi někde jinde. Snažil jsem se na to vykašlat, protože člověk si chce vydělat a mít se líp, ale ukázalo se, že to není jen jako přehodit výhybku.

Nakonec jsem si uvědomil, že pokud si někdy budu chtít vydělat, bude to muset být v „mojí“ oblasti. Bude to muset být v něčem, co mě baví a v čem jsem ideálně i dobrej. To je důležitý pro to, abych takovou činnost vydržel dělat dostatečně dlouho na to, abych měl alespoň šanci, že vymyslím, jak z takové činnosti ty peníze vydělat. Je to trochu neintuitivní, ale vlastně jsou peníze v tomhle pohledu jen důsledkem, i když jsem začínal z pozice, že si chci vydělat peníze.

 

Peníze přijdou samy

Bezva. Dráha jasná. Dělej, co tě baví s lidma, co tě baví, jak nám zpívá Beny…

Jenže to není tak snadný, protože z něčeho člověk žít musí a nebezpečí u toho, když dělám něco, co mě baví, je, že jsem v zásadě ochotný to dělat i zadarmo. A najednou jsme na úplně opačném konci problémového spektra.

Je to taková opačná výzva, která mě vlastně tlačí k opačnému chování, k jednání proti vlastní intuici. Snadno se to řekne, ale není to tak triviální jako prostě „jít proti,“ protože to chce vychytat kde a kdy jít proti. Někdy je totiž naopak správný jít za svou intuicí. Zkrátka… Pořád se s tím učím pracovat a někdy mi to jde líp a někdy hůř. Nepřestávám to ovšem zkoušet.

Dokonce jsem si všiml, že mě to změnilo. Nevím, jestli ve velkých věcech, ale u těch malých jsem si transformaci zachytil. Možná proto, že to jde proti dědově radě šetřit. Šetření pro mě původně znamenalo kupovat si levný věci. Dnes jsem se ale posunul blíž přísloví „Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci.“

Když si totiž vezmu například svůj oblíbený svetr z merino vlny od Merino.Live, tak to rozhodně není nejlevnější svetr, co jsem kdy měl. Možná je ale levnější než 5 levných svetrů, které jsem měl a vyhodil, protože nevydržely. Říkám si teda, že jsem tak ve finále ušetřil. Navíc jsem dostal i nečekané dárky. Docela jsem si oblíbil nosit svůj svetr na holou kůži, protože merino vlna neškrábe, takže vlastně ušetřím i na tričkách. Jiným dárkem je čas, který jsem ušetřil na praní anebo nakupování nového svetru. Kdo ví, co se ještě ukáže.

Možná se vám to zdá krapet přitažený za vlasy, ale takhle se dostávám od „šetřivýho mindsetu“ do „investuj mindsetu.“ Není to jednoduchý, ale děda žil v jiný době a když mi tenhle mindset bude fungovat líp než jen šetření, tak myslím, že by se moc nezlobil. Jak to máte vy?

Mimochodem, kdybyste chtěli zkusit můj oblíbený svetr od Merino.Live anebo i něco jinýho z jejich kolekce, vyjednal jsem pro vás 15% slevu pod kódem „neposeroutka“.

Buďme v kontaktu